Život je pes

Grahanka | Život je pes

"Poslyšte, paní, všeho moc škodí,

mluví k vám kapitán té vaší lodi.

Přestaňte do moře přidávat sůl

ten, co Vás opustil, byl nejspíš pěkný ..."

(hejsek?)

"Nestůjte tu jak sloup z mramoru

račte si vystoupat na můstek nahoru.

Tady je kormidlo tam moře širé

točte s ním, zamiřte, kam je Vám milé".

Někdy je pevnina blíž nežli zdá se

pobřeží s palmami v celé své kráse

schované čeká za zemskou oblinou,

toho, kdo uvěří, že naše sny nás neminou.

Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struny nechví se.

Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.

Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvést růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.

Kdo mé naději však zabrání
- ani strach, že přijde zklamání,
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi