V zimníku lord svůj dobrý původ skrývá,
když k večeru se den už sklání.
Lékařem srdce jeho mocná láska bývá,
dnes v domě svém už nemá stání...

Tajemným spěchu jeho důvodem,
překrásná paní je s nižším původem.

Pravda, toliko krásné lásky důvody,
házejí šmahem veškeré původy do vody...

Rispet

Slova: pravda, lékař, důvod, původ, lord

http://versoteparna.blog.idnes.cz/
Zdroj: http://grahanka.pise.cz/

Ctižádost mrcha prohnaná
s radostí sobě vlastní,
nutí ji snít a ramena
těžknou pod tíhou slov-básní.

Pak z čistajasna z nebe blesk
– Hrej si, nač čekat na potlesk –

Sedá si, píše, můze oddaná...
Ctižádost mrcha prohnaná...

Hrníčky jsem si vypůjčila ze sociálně terapeutické dílny při Domově Ráček v Rakovníku

www.facebook.com/media/set/

Další Rispet z Veršotepárny.

Slova: radost rameno potlesk mrcha blesk

http://versoteparna.blog.idnes.cz/

Zadání: Rispet - podoba:
ABAB CC DD
Zdroj: http://grahanka.pise.cz/

Jedna známá krasavice

– píší dneska v tisku

chce se zbavit bradavice

– by dosáhla zisku

V příšeří kláštera

prý by žít nechtěla

Za světla vstala, by ulehla

pod ruce známého dr. Úlehla...

http://versoteparna.blog.idnes.cz/

Zadání: Rispet - podoba:
ABAB CC DD
Zdroj: http://grahanka.pise.cz/

Za oknem zářící Velký Vůz zlatý
a noha její do temnot se noří
Otec a Syn ani Duch svatý
nespasí moře jejích "hoří"

Když spokojená je a – už
zaraduje se její muž...

...Tu nová vráska další touhy smělé
na něžném jejím objeví se čele... 

http://versoteparna.blog.idnes.cz/

Zadání: Rispet - podoba:
ABAB CC DD

Vybraná slova: okno muž noha duch vůz

Aneb,  jak Únor zachránil situaci...

..."Leden si vzal neplacené volno. Cítí se vyhořelý, což je u  zimního měsíce na pováženou. A že prý, ať si to tu nějak mezi sebou rozdělíme," oznámil Prosinec a rozhlédl se po přítomných.

Zdá se, že mu nikdo nevěnuje pozornost. Červenec si něco špitá se Srpnem a náramně se při tom baví. Září přepočítává, kolik školáků dostalo loni odklad. Říjen rozpačitě klopí oči na své zabahněné gumovky, Květen s Červnem si zasněně v mobilu prohlížejí loňské fotky rozkvetlých jabloní a Listopad podřimuje...

"A vždyť se zas tolik neděje, zazubí se čtverácky Duben a šťouchne do vedle sedícího kolegy. "Tady Březen ho už pomalu čtrnáct dní zastupuje celkem slušně, ne?".

"Kolego, nechte si to," nevrle odpoví Březen. "Dobře víte, že lidi nadávají, že tohle není žádná zima a že jestli to bude takhle pokračovat a nedej bože začne všechno pučet, únorové mrazy spálí všechny pupeny."

"Tak snad jsem tolik neřekl, kolego, vy postrádáte smysl pro humor," odtáhne se uraženě Duben.

"No, já myslím, že bych se toho mohl na chvilku ujmout," ozve se trochu nesmělý hlas.

"Jistěěěě, ať ho zastoupí Únor, beztak už má léta zkrácenou pracovní dobu a pořádek musí být!", vykřiklo Září s hlavou skloněnou nad archy papírů...

Návrh byl jednomyslně přijat, a tak tenkrát v tom roce 2015 ta zima nakonec přeci jen přišla...

Namrzlé větvičky stromů

praskají ve větru

jak bublinky

v protinárazový obálce

Jsem blahem bez sebe,

že mě nic nezebe,

že dneska nemusím

do práce...  :)

Dnes jsem si koupila autolos. Hlavní výhra je Oktávka. Udělala jsem si večeři a dívám se na něj. Představuji si, jak stírám políčko za políčkem a to auto tam je. Ne, ještě ho nesetřu. Ten pocit, že by to mohlo vyjít je prima. Ne, že bych po tom autě tolik prahla, ale baví mě soutěžit a vyhrávat, nechat se překvapovat a jásat, když to vyjde... Snad ani nejde o ty výhry. I když ... 

Před čtrnácti dny za mnou přišla moje starší dcera a povídá:"Mami, opravdu je tvůj největší sen jet do toho Tibetu?". Jako vždycky jsem se zasnila a začala básnit o šaolinských chrámech, horách a tak... Najednou jsem se slyšela, jak povídám:"Víš, splněný sen umře. Už není. A když nesplní naše očekávání, umřel zbytečně..." Možná jsem líná pro svůj sen něco udělat a možná se bojím, že realita nebude taková, jak si jí představuji... A tak dál sním o cestě do Tibetu. Do Tibetu z filmů a dávných příběhů šaolinských mnichů a klidných bojovníků...

A ten los jdu teď setřít

Když jdou věci pomalu,

je to lepší, než když nejdou vůbec

a výživnější, než když zběsile letí...

Nemysli si, že jsi výjimečný

a nikdy nezapomeň, jak výjimečný jsi...

Poslední oříšek Popelce zbývá
Jurášek zkušeně jen hlavou kývá
Naposled skořápka puká
V prasklině loví něžná ruka
Co uvnitř skrývá se, nepoví
Ve tváři lehce však nachoví...