Ležíme v posteli
oba dva nahatý,
já ležím u okna,
táhne mi na paty.
Budoucí neřeším
vinu a nevinu,
potichu kradu tvou
vyhřátou peřinu.
Přistižena při činu zlém...
...stiskneš mě v náručí svém...
Při nočních krádežích
tresty se neměří.
Do rána schoulená v tvém klínu,
necítím víc už chlad ani zimu.
Z následků vrásky si nedělám,
jsem šťastná, že tě lásko mám...
Básnička, to je malý
k srdci klíček,
volňásek do světů fantazie,
sen zpoza otevřených víček.
Tančící hlásky a samohlásky
ve větru vílí stříbrné vlásky,
smutné i vyslyšené lásky,
houslista v něžném proudu tónů,
hluboká tmavá noc
i rej lampiónů.
Báseň jsou ruce máminy
čechrajíc Eliščiny peřiny,
na dobrou noc je ona políbení,
vábničkou do světa dětského snění...
Ve spícím lese ozvěna
tiše si vzpomíná na jména
A vítr šustí listím stromů,
to tichý hlásek volá:"Domů".
Na louce v stříbře měsíce
koupe se kapek tisíce.
Ráno, až v slunci shoří,
vydají vstříc se moři...
Ego je to, co se zlobí, nebo brečí, když uděláte něco ze srdce a zrovna dojdou medaile...
Další krásná dílka zde: jitikiti-maluje.blog.cz/rubrika/galerie
Zkušenost tu svojí praví
pravý beran tvrdohlavý,
co si v mysli vytknul cíl,
by nad sebou zvítězil:
"Jsi-li srdcem, myslí fit,
nemusíš furt vítězit..."
Mocný jsi, člověče,
když hvězdy nevidíš,
vlastní si vyrobíš.
A přitom v koutku duše
dobře víš,
že každá z jiskérek těch
jepičí život má.
Když záře ohňostrojů pohasnou
a oči tmě si přivyknou,
až zvedneš hlavu v stoji,
spatříš tu stálost pravých hvězd
v nebeském ohňostroji.
Zůstanou navěky
pro ty, co myslili,
že věci trvalé jsou,
co byly na chvíli...
Nezáleží na tom, jak se rozhodneš.
Důležité je, mít kolem sebe lidi, kteří tě podpoří,
ať se rozhodneš tak nebo jinak...
Má-li se král vzdát trůnu a vyjít královně vstříc, musí se královna vzdát nároku na králův "Karlštejn" - jeho svobodu...