|
Ležíme v posteli oba dva nahatý, já ležím u okna, táhne mi na paty.
Budoucí neřeším vinu a nevinu, potichu kradu tvou vyhřátou peřinu.
Přistižena při činu zlém... ...stiskneš mě v náručí svém...
Při nočních krádežích tresty se neměří. Do rána schoulená v tvém klínu, necítím víc už chlad ani zimu.
Z následků vrásky si nedělám, jsem šťastná, že tě lásko mám...  |
|
Básnička, to je malý  k srdci klíček, volňásek do světů fantazie, sen zpoza otevřených víček.
Tančící hlásky a samohlásky ve větru vílí stříbrné vlásky, smutné i vyslyšené lásky, houslista v něžném proudu tónů, hluboká tmavá noc i rej lampiónů.
Báseň jsou ruce máminy čechrajíc Eliščiny peřiny, na dobrou noc je ona políbení, vábničkou do světa dětského snění... |
|
Ve spícím lese ozvěna tiše si vzpomíná na jména  A vítr šustí listím stromů, to tichý hlásek volá:"Domů".
Na louce v stříbře měsíce koupe se kapek tisíce. Ráno, až v slunci shoří, vydají vstříc se moři... |
 Další krásná dílka zde: jitikiti-maluje.blog.cz/rubrika/galerie |
|
Zkušenost tu svojí praví pravý beran tvrdohlavý, co si v mysli vytknul cíl, by nad sebou zvítězil: "Jsi-li srdcem, myslí fit, nemusíš furt vítězit..."  |
|
 Mocný jsi, člověče, když hvězdy nevidíš, vlastní si vyrobíš. A přitom v koutku duše dobře víš, že každá z jiskérek těch jepičí život má.
Když záře ohňostrojů pohasnou a oči tmě si přivyknou, až zvedneš hlavu v stoji, spatříš tu stálost pravých hvězd v nebeském ohňostroji.
Zůstanou navěky pro ty, co myslili, že věci trvalé jsou, co byly na chvíli... |
|
Nezáleží na tom, jak se rozhodneš. Důležité je, mít kolem sebe lidi, kteří tě podpoří,  ať se rozhodneš tak nebo jinak...
|
 Má-li se král vzdát trůnu a vyjít královně vstříc, musí se královna vzdát nároku na králův "Karlštejn" - jeho svobodu... |