Kritizovat, hodnotit a soudit něčí práci je pohodlnější než zvednout zadek a jít něco udělat...
Co chybí snílkům? – Zlost,
jež v žaludku tak jako kámen leží
Přetvářka, kázeň a povinnost
Rozkvetlou ulicí zlehka si běží
Přes řeky vždycky najdou most
Na peklo vzpomenou si stěží...
Neberme jim tu iluzi
Světu jsou dárci – infúzí
Duhovým deštěm jenž padá z věží...
Veršotepárna
ulice, kámen, peklo, vzpomínka, povinnost
Potkal jsem na ulici divnoženku,
krabici s vínem v ruce měla
Zeptal jsem se jí, co venku
v tak pozdní hodinu dělá –
Zmizela tiše za oknem ve výklenku,
smutná a mírně přiopilá
Smířená s pobytem u dna
bezcenná jak vyschlá studna
košili svlékla, do kamen přiložila...
Veršotepárna:
víno, okno, studna, košile, ulice
Úsměv je nejlepší mejkap,
nanes ho ráno na svou tvář,
Úsměv je nejlepší mejkap,
rozzáří tě víc než svatozář...
Úsměv je nejlepší mejkap,
co kolem očí vějířky maluje
do tváří dolíčky a zvedá obočí...
Úsměv je nejlepší mejkap
a dobrou zprávou o něm je,
že zdarma bývá a léty úročí...
Stvořena z něžné pěny vody
řeky, jež líně městem plyne,
v oparu něžném slunci kyne
nahá a zcela bez ozdoby...
Náhoda chtěla tomu,
anebo osud spíš,
že hledal zrovna v stínu podél řeky skrýš
Karel Císař – jda tudy posté z práce domů...
Sváteční s všedním střídá se,
vous zešedl už Karlu Císaři,
Venuše přibrala pár kil...
A on? V zahradě sedí, dívá se,
s úsměvem šťastným ve tváři
děkuje řece za dar víl...
Veršotepárna
Petrarkovský sonet
císař, město, náhoda, řeka, stvoření
S klubkem si hrál
kočičí král
Když kotětem byl
a hrát si měl cíl
Pak jednou spatřil klubka konec druhý
Dal povolati ihned svoje sluhy
Do války nechť se šikují
A meče mocné ukují...
"Pro peníze a slávu, moc
Bohatá bude naše budoucnost!"
...Pravdou je, že ten král
by stokrát raději, si hrál
Však děsil ho jak ticho zvonec
konečný klubka jeho konec...
Veršotepárna
clareovský sonet AABB CCDD EE FF GG
cíl pravda kočka král meč
http://versoteparna.blog.idnes.cz/
Mám v plánu,
postavit do nebes bránu
– řekl se smíchem, jež hrany obrušuje –
Mám v plánu,
nábřežím projít se k ránu
Objevit, kolik krásy tu je
Mám v plánu
postavit do nebes bránu...
Mám v plánu,
zaklepat na tu bránu
– odpověděla bez podezření –
Mám v plánu,
že smutky v radost změním
Vytáhnu v domě všechny žaluzie...
Mám v plánu,
zaklepat na tu bránu...
Veršotepárna
Plán, smích, podezření, důvod, nábřeží
Teskný zní tmavou věží harfy hlas,
paní jež žal svůj hudbou zahání
A znovu zasypává Božích mlýnů dílo výtkami...
Teskný zní tmavou věží harfy hlas
Slíbil Pán z Lokte přijít k snídani...
Teskný zní tmavou věží harfy hlas,
paní jež žal svůj hudbou zahání...
Veršotepárna
loket, harfa, mlýn, dílo, hlas
Všední den důkazem bývá,
že dvě strany každá mince skrývá.
Nejednou princ lotrem zdá se...
Všední den důkazem bývá,
když k večeru se kvapem stmívá,
ráno zas slunce vyjde v celé kráse...
Všední den důkazem bývá,
že Život pláče i slzy smývá...
Veršotepárna
Navzdory chladu
jen v závoji bílém
tančí by užila
své slávy, té chvíle...