Grahanka | Život je pes

http://ografologii.blogspot.com/2009/02/pamela-kribbe-propousteni-rodiny-do-niz.html

 Přítel je velmi pořádkumilovný člověk. A taky velmi trpělivý :o). 

Pod stolem bylo pár drobečků a přítel se je jal sbírat. Hezky trpělivě jeden po druhém si je ukládal do dlaně. Pozorovala jsem ho při té soustředěné činnosti a říkám mu.:"To víš no, u tebe doma je to jinak. Ty už je máš vycvičené. Sotva vlezeš do bytu, kde se čirou náhodou zapomenou drobečky na zemi. Stačí, aby ses podíval, řekneš, tak co je to tady! A oni pěkně, jako mravenci za sebou, napochodujou do košíku..."

Kdesi v horách pásl ovce malý pasáček. Jednoho dne zavítal k jeho obydlí poutník a požádal o vodu. Pasáček mu podal hrnek s čistou průzračnou vodou. Když se poutník napil, okamžitě z  něj spadla všechna únvava a měl chuť tancovat. "Co je to za zázračnou vodu?" zeptal se pasáčka. "Je to léčivá voda ze studánky nahoře ve skalách", řekl a zavedl milého poutníka ke studánce. Poutník si nabral vodu do čiré lahve, poděkoval a vydal se zpátky do vesnice. Spěchal, aby pověděl ostatním o zázračné studánce a dal všem ochutnat.

Ve vsi se mu vysmáli, cože to přinesl za poklad. Marně nabízel k ochutnání. Nikdo nechtěl vědět, kde studánka je.

Potkal také místního obchodníka. Obchodník byl chytrý a taky zvědavý, napil se a v uších mu zacinkaly zlaté penízky. Požádal poutníka, aby ho zavedl ke studánce. Na voze měl spousty barevných lahviček. Naplnil je čirou vodou ze studánky a po návratu je začal nabízet na trhu.

Barevné lahvičky šly rychle na odbyt. Ve vesnici vládla dobrá nálada a spokojenost a každý ho velebil. Obchodník si koupil nový dům a užíval si všeobecné přízně. Až do doby, než naplněné lahvičky došly. "Budu se muset vypravit pro další", řekl si. Jenže si zaboha nemohl vzpomenout na cestu a poutník už byl dávno ten tam.  Začal tedy plnit lahvičky obyčejnou vodou a doufal, že na to nikdo nepřijde. Jenže to nefungovalo a rozzlobení vesničané vyhnali obchodníka ze vsi a život se vrátil do starých kolejí...

Taky nakupujete barevné lahvičky, nebo se raději vydáte na cestu ke studánce sami?

Včera jsme byli na muzikálu Osmý svetadiel. Včera jsem se vrátila dvacet let zpátky. Včera mi najednou došlo, že právě teď mám to, co jsem si nejvíc přála a že jsem to neviděla. V tom muzikálu zaznělo pár hodně dobrých myšlenek. Třeba ta, že osmý světadíl, co léčí a uzdravuje, má každý ve svém srdci. Nebo to, že štěstí může být i úplně normální obyčejný život... a spousta dalších. Skvělý zážitek, prima písničky Elánů, úžasná choreografie i scéna, přídavky a zavěrečný potlesk ve stoje... Prostě to bylo supr.

Potkáváme ji v rodině, mezi sourozenci, v zaměstnání i ve vztazích. Ta, která ve svém zdraví dokáže burcovat a probouzet v lidech to nejlepší, co v nich je. Může onemocnět a stane se z ní soupeření, které způsobuje bolesti, zranění a ztráty. Onemocní-li soutěživost nezbývá nic jiného než povolat MUDr Lásku s kolegyní Pokorou...