Co Julie Romeovi po dvaceti letech neřekla...

Nevěřím, že je to náhoda,

že ruka má k té tvojí patří

červenám jak lesní jahoda

a z reparátu mám zas za tři

Jak měsíc v úplňku i v novu

vzdalujem se – blížime zas

chvíli si myslím, že klíč ztrácím...

Pak hledám ve svém srdci znovu

denně se učím – tě milovat

list v naší knize obracím...

A když pak přijdeš z práce domů,

zapomenu, co ti říci mám

vím, že tě tisíce let znám

Nevěřím, že je to náhoda...

http://www.versoteparna.cz/ 

Forma je Italská balada - balata.
Slova jsou: ruka list měsíc náhoda klíč.