Nevěřím, že je to náhoda,
že ruka má k té tvojí patří
červenám jak lesní jahoda
a z reparátu mám zas za tři
Jak měsíc v úplňku i v novu
vzdalujem se – blížime zas
chvíli si myslím, že klíč ztrácím...
Pak hledám ve svém srdci znovu
denně se učím – tě milovat
list v naší knize obracím...
A když pak přijdeš z práce domů,
zapomenu, co ti říci mám
vím, že tě tisíce let znám
Nevěřím, že je to náhoda...
Forma je Italská balada - balata.
Slova jsou: ruka list měsíc náhoda klíč.
