Mechové království

Vidím,

slyším,

cítím.

Před tím a potom,

co to znamená?

Jsem z toho nějak zmatená.

Věci se dějí tak, jak mají,

kruhy se vzájemně prolínají.

A já

vnímám,

žiju,

jsem.

Paprskem slunce,

párou nad lesem.

Zelené království vítá mě a hladí,

to království, kde modrá se zelenou ladí.

Kde není královny ni krále,

kde překvapí tě nenadále.

Tvé vlastní bytí, tvoje přítomnost.

A zavede tě zlatý most,

do zlaceného chrámu,

co bere zlato z pampelišek,

když otevřou se slunci k ránu.

Z rezavého kožíšku všech lišek,

a doškovou střechou ze semen šišek.

A nemusíš být vyvolený,

šaman nebo kněžka,

zelený mech pod koleny,

přijď,

dýchej,

miluj,

I když je občas tvoje duše těžká.