Růženka šípková

K čemu je člověku dobré bydlo,
tam kde duše spokojeně chrní,
kde srdce pohodlně zblblo
pod nánosem trní?
Růženka Šípková, na prince zavolá,
ať mečem proseká si cestu k ní.
Když zrovna Ten princ není k mání?
Asi má noční, kdopak ví.
Vyhrne rukávy, plivne do dlaní,
proseká srdci cestu ven sama, bez ptaní.