Zima

Když na zemi leží bílá peřina

A přiroda si na léto jen vzpomíná.

Když padající vločky šustí do ticha

Maminka s kočárkem do tepla pospíchá.

Zastav se chvilku a jen poslouchej tiše,

jak čas si čárky minut do notýsku píše.

A najednou i on zastaví se.

A v bílém voze s hranostajem

Ledová královna přijíždí a hledá Káje

Ten ale v teple doma s Gerdou kostky hraje.

A střípek ledu zrádný zlý

nenajde oko k bodnutí.

U krbu s jablečným punčem děda sedí

pohádku dětem dočetl a poslal spát.

Z okna ven na tu bílou krásu hledí.

Živote, mám tě tolik rád.