Jsem kapka rosy
když padá v lesku
Jsem malé cosi
co nekoupíš si v Tesku
Jsem poupě, co se rozvíjí
i chvíle, která pomíjí
Jsem oči, které znovu vidí
makovou panenkou, co se stydí
Nahoře, dole nebo uprostřed
Jsem otázka i odpověď
Jsem rebel co se nedá
i malé světlo, které hledá
Jsem matkou, dcerou, ženou
milovanou i odloženou
Na louce, v lese i na cestě
kapitán s odznakem na vestě
Jsem žlutá, modrá, černobílá
zelené ano, bílé snad i lesní víla
Poznávám se denně v očích, tvářích
jsem světlo, které v lásce září ...
Vzpomínám, jak coby děcko
Chtěla jsem naráz hned teď všecko
A občas i dneska strach mi nahání
Všechno, co vyžaduje času trvání
Když není to dnes, nikdy to už nebude
Zrychlím to, poběžím a nazdar osude
A přehoupne se rok, dva, tři a deset let
Jiný je můj, tvůj, ten náš svět
Oběhnu každý strom na cestě
Nejméně třikrát kolem dokola
Až unavím se během teprve
S jazykem venku na vestě
Uslyším tichý klidný hlas
Zastav se, člověče, kam spěcháš?
Copak vím?
Bojím se, že když zastavím
Zůstanu na cestě opuštěná stát
A nikde nikdo, kdo by mě měl rád
A nikde nikdo, a co ty?
Tolik se bojíš samoty?
Říkají, že je s námi Bůh
Nevidím ho, je dobrodruh?
Tak se jdi ještě proběhnout
Když nemůžeš si vzpomenout ...
Počkám tu na tebe, mám času dost
A taky božskou, božskou trpělivost ...
Bouřka v nás,
slyšíš hlas.
Bojíš se zítřka,
ten hlas jde z vnitřka.
Říká ti, abys žil,
dokud máš ještě sil.
Ranění slepotou
běžíme temnotou.
Tunelem nejdelším
za sluncem milejším.
V srdci jen malý plamínek,
co rozdmýchá se v ohýnek.
A mistr kovář vezme měch,
rozfouká plamen věcí těch.
A světlo ohně ukáže ti klam.
Kam běžíš?
Za sluncem.
A věříš?
Zastav se.
Už jsi tam.
Ospale mžouráš do tmy, která ustupuje
poznáváš obrysy známé.
Najednou vidíš,
to světlo tu je.
Všichni ho v sobě máme.
Máš moře otázek?
Namaluj obrázek
Pošli ho ke mně
Povím ti jemně
Co v sobě skrývá
Poslouchej tiše,
Jak tužka píše,
po bílém zpívá
Když zhasne lampička,
vplíží se pod víčka
Nádherný sen
o lásce jen ...
Když znaménka schůzovala,
za břicha se popadala
(tedy hlavně otazník
jediný měl slušný břich).
Tečka o slovo se hlásí:
"Já jsem konec věty,
uzavírám světy,
tvořím nové začátky
a s velkými písmeny
ukazuji na změny."
Přidali se uvozovky:
"Uvozujem přímou řeč.
Dvě má motýl křídla,
bez nás řeč by zřídla."
Tečka k tečce v dvojtečce se nahne:
"Ve dvou se to vždycky lépe táhne."
Čárka, ta neskrývá dojetí:
"Beze mě není souvětí."
Vykřičník dí: "Důležitý jsem,
každou větu umocňuji důrazem!"
"Pomlčka jsem, kopíruji zem,
vleže každou myšlenku doplňuji jen."
Středník řídí schůzi:
"Navrhuji fůzi,
důležitost každého se ztrácí,
když se brání zuby nehty spolupráci."
Když na zemi leží bílá peřina
A přiroda si na léto jen vzpomíná.
Když padající vločky šustí do ticha
Maminka s kočárkem do tepla pospíchá.
Zastav se chvilku a jen poslouchej tiše,
jak čas si čárky minut do notýsku píše.
A najednou i on zastaví se.
A v bílém voze s hranostajem
Ledová královna přijíždí a hledá Káje
Ten ale v teple doma s Gerdou kostky hraje.
A střípek ledu zrádný zlý
nenajde oko k bodnutí.
U krbu s jablečným punčem děda sedí
pohádku dětem dočetl a poslal spát.
Z okna ven na tu bílou krásu hledí.
Živote, mám tě tolik rád.
Nemá to lehký fanynka
na tribuně mrzne chudinka.
Srdce jí puká strašným bolem
nad každým vstřeleným gólem.
Když čeká svého kapitána,
co poslední jde do sprchy.
Namísto parketu tahle dáma,
fotbalové zná povrchy.
Vyváženo je její utrpení z bytí,
když míč se octne v soupeřově síti.
A zazní ze všech amplions
Hředle, we are the champions.
:o)
Husy
Povídala husa huse
bolí mě krk v jednom kuse
Každé ráno v autobuse
Je moc dlouhý k jízdě v eM Há Dé
Ohýbání ale nikam nevede
Začnu milá jezdit taxíkem
s hlavou venku střešním okýnkem
Hroch
Říká starý hroch
co já kdysi moh
Ale dneska božínku
válím se jen v bahýnku
Kačenky
Káč káč káč
nač čekáš?
Káč káč káč
na pekáč
Zahoď pláč
směj se, páč
pekáčům už odzvonilo
dělej sobě, co ti milo ...
Slepice
Ko ko ko
jen na oko
Ko ko dák
kde máš hák?
Na co hák?
Pověs strach
Ko ko ko ko ko
dááááák
a ne jen na oko
táááááák...
Sup
Krouží sup
zub za zub
Tumáš supe hřeben
zubů víc než jeden ...