V zimníku lord svůj dobrý původ skrývá,
když k večeru se den už sklání.
Lékařem srdce jeho mocná láska bývá,
dnes v domě svém už nemá stání...

Tajemným spěchu jeho důvodem,
překrásná paní je s nižším původem.

Pravda, toliko krásné lásky důvody,
házejí šmahem veškeré původy do vody...

Rispet

Slova: pravda, lékař, důvod, původ, lord

http://versoteparna.blog.idnes.cz/
Zdroj: http://grahanka.pise.cz/

Jedna známá krasavice

– píší dneska v tisku

chce se zbavit bradavice

– by dosáhla zisku

V příšeří kláštera

prý by žít nechtěla

Za světla vstala, by ulehla

pod ruce známého dr. Úlehla...

http://versoteparna.blog.idnes.cz/

Zadání: Rispet - podoba:
ABAB CC DD
Zdroj: http://grahanka.pise.cz/

Za oknem zářící Velký Vůz zlatý
a noha její do temnot se noří
Otec a Syn ani Duch svatý
nespasí moře jejích "hoří"

Když spokojená je a – už
zaraduje se její muž...

...Tu nová vráska další touhy smělé
na něžném jejím objeví se čele... 

http://versoteparna.blog.idnes.cz/

Zadání: Rispet - podoba:
ABAB CC DD

Vybraná slova: okno muž noha duch vůz

Když vidím krásku z Koree
od hlavy dolů pot mě poleje
očima zešikma na mě se dívá
z Nošovic - i20 princezna bílá

Denně ho potkávám
krásného Francouze
Vzdychám i plakávám
bráníc se té touze.

Jen si tam stojí
v bělostné zbroji
se stovkami koní

pod kapotou
agent 301 o ou...

Sytý hladovému nevěří

když v kamení se mění jemu pápěří...

(budu na to pamatovat)

Při procházce oranicí

našla jsem dnes kámen spící

Probudí se nejdřív z jara

tak snad abych nezaspala

čestné místo na stolečku nočním má

jaro totiž na ospalce nečeká... :)

Nabídneš-li dámě rámě

zavděčíš se její mámě...

Nad Betlémem vyšla hvězda zářivá

z rádia se line hudba mazlivá

Na obloze svítí, cestu značí

mudrcové dávní, lidé dobří

ke kolébce kvačí

každý jen tak rychle, jak sám stačí

Novinu tu každoroční zvěstuje

že z té boží lásky i ta lidská je...

Každoroční pouštění "Světýlek naděje" v Roztokách u Jezu...

Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struny nechví se.

Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.

Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvést růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.

Kdo mé naději však zabrání
- ani strach, že přijde zklamání,
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.

Básnička, to je malý

k srdci klíček,

volňásek do světů fantazie,

sen zpoza otevřených víček.

Tančící hlásky a samohlásky

ve větru vílí stříbrné vlásky,

smutné i vyslyšené lásky,

houslista v něžném proudu tónů,

hluboká tmavá noc

i rej lampiónů.

Báseň jsou ruce máminy

čechrajíc Eliščiny peřiny,

na dobrou noc je ona políbení,

vábničkou do světa dětského snění...