Navzdory chladu
jen v závoji bílém
tančí by užila
své slávy, té chvíle...
V zimníku lord svůj dobrý původ skrývá,
když k večeru se den už sklání.
Lékařem srdce jeho mocná láska bývá,
dnes v domě svém už nemá stání...
Tajemným spěchu jeho důvodem,
překrásná paní je s nižším původem.
Pravda, toliko krásné lásky důvody,
házejí šmahem veškeré původy do vody...
Rispet
Slova: pravda, lékař, důvod, původ, lord http://versoteparna.blog.idnes.cz/
Zdroj: http://grahanka.pise.cz/
Jedna známá krasavice – píší dneska v tisku chce se zbavit bradavice – by dosáhla zisku V příšeří kláštera prý by žít nechtěla Za světla vstala, by ulehla pod ruce známého dr. Úlehla... http://versoteparna.blog.idnes.cz/ Zadání: Rispet - podoba:
ABAB CC DD
Zdroj: http://grahanka.pise.cz/
Za oknem zářící Velký Vůz zlatý
a noha její do temnot se noří
Otec a Syn ani Duch svatý
nespasí moře jejích "hoří"
Když spokojená je a – už
zaraduje se její muž...
...Tu nová vráska další touhy smělé
na něžném jejím objeví se čele...
http://versoteparna.blog.idnes.cz/
Zadání: Rispet - podoba:
ABAB CC DD
Vybraná slova: okno muž noha duch vůz
Když vidím krásku z Koree
od hlavy dolů pot mě poleje
očima zešikma na mě se dívá
z Nošovic - i20 princezna bílá
Denně ho potkávám
krásného Francouze
Vzdychám i plakávám
bráníc se té touze.
Jen si tam stojí
v bělostné zbroji
se stovkami koní
pod kapotou
agent 301 o ou...
Sytý hladovému nevěří
když v kamení se mění jemu pápěří...
(budu na to pamatovat)
Při procházce oranicí
našla jsem dnes kámen spící
Probudí se nejdřív z jara
tak snad abych nezaspala
čestné místo na stolečku nočním má
jaro totiž na ospalce nečeká... :)
Nabídneš-li dámě rámě
zavděčíš se její mámě...
Nad Betlémem vyšla hvězda zářivá
z rádia se line hudba mazlivá
Na obloze svítí, cestu značí
mudrcové dávní, lidé dobří
ke kolébce kvačí
každý jen tak rychle, jak sám stačí
Novinu tu každoroční zvěstuje
že z té boží lásky i ta lidská je...
Každoroční pouštění "Světýlek naděje" v Roztokách u Jezu...
Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struny nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvést růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání
- ani strach, že přijde zklamání,
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.