|
Při procházce oranicí našla jsem dnes kámen spící Probudí se nejdřív z jara tak snad abych nezaspala čestné místo na stolečku nočním má jaro totiž na ospalce nečeká... :)  |
|
Nad Betlémem vyšla hvězda zářivá z rádia se line hudba mazlivá
Na obloze svítí, cestu značí mudrcové dávní, lidé dobří ke kolébce kvačí každý jen tak rychle, jak sám stačí
Novinu tu každoroční zvěstuje že z té boží lásky i ta lidská je...
Každoroční pouštění "Světýlek naděje" v Roztokách u Jezu... 
|
|
Básnička, to je malý  k srdci klíček, volňásek do světů fantazie, sen zpoza otevřených víček.
Tančící hlásky a samohlásky ve větru vílí stříbrné vlásky, smutné i vyslyšené lásky, houslista v něžném proudu tónů, hluboká tmavá noc i rej lampiónů.
Báseň jsou ruce máminy čechrajíc Eliščiny peřiny, na dobrou noc je ona políbení, vábničkou do světa dětského snění... |
|
Ve spícím lese ozvěna tiše si vzpomíná na jména  A vítr šustí listím stromů, to tichý hlásek volá:"Domů".
Na louce v stříbře měsíce koupe se kapek tisíce. Ráno, až v slunci shoří, vydají vstříc se moři... |
|
 Někdy je dobré podívat se zpátky
Tak jako stromek, co se v dubu vzhlíží,
Někdy je dobré podívat se zpátky a pustit minulost ven zadními vrátky... |
|
Pandora nevinná, krásná  váhá. Skříňku, co drží v ruce, otevřela by prudce ráda.
Tak, jako každou ženu přes slibů dost, trápí jí šílená zvědavost.
"Jen očkem mrknout, to se smí, nadzvihnout víko a ..." Venku je celé tajemství.
Pandora dospělá, krásná ví, o čem je celé tohle tajemství.
Tisící zkušeností poučena s tváří tajemnou, (moudrá žena) nechává skříňku navěky zavřenou...
|
|
(Podle skutečné události :o) 
Na svatého Jána na kole lesní cestou jedouce, uviděla jsem v lese pána, kterak jen v trenclích jsouce, u obrovské louže dumá.
Zasmála jsem se tomu obrázku a položila špičkovací otázku: "Jdete se koupat, pane?" Odpověděl mi:"Ba ne, je to kalný, počkám, až trochu si to sedne zdola". A já smíchy málem spadla z kola... |