
Pod peřinou
plány hynou
a v dešťových mracích
snadno sny se ztrácí
Černobílá v svojí barvě
podobná jsi malé larvě
co se letu brání
v obalu, co chrání...
...Pro motýlí lety
stačí dvě, tři věty
Žlutou tužkou čára
od sluníčka šála
Modrá vážka letí
konec věty
světy
ty!

František Halas
Kdeco vám tam prodají:
špendlíkové semínko,
růžky ptačí,
opentlené malinko,
rychlost račí,
kůži vody,
strach osiky,
pírko škody,
ententyky,
chyceného bycha,
mňouky kočičí,
za pět prstů ticha,
i-á osličí,
usušený sníh,
hadí korunky,
chlupy na dlaních,
tečky z verunky,
jenom dírky,
jenom dírky
do jehel tam nemají.
Co ostré střepy
na bílé vločky mění?
...odpuštění...

Včerejší "Křídla Vánoc" mě naprosto rozbila na kousky. Ještě, že venku už byla tma a vodopád slz se mi spustil až venku. Nádhera, doporučuji všem, ať si kritiky říkají, co chtějí... :)

Díky ti, Anděli
krátká mi přišla zpráva
o tom, že život bývá veselý
když levá s pravou jedním se stává.
A tak skládám ódu na radost
a taky do sklepa uhlí
bez slz smíchu i trápení
byli bychom už ztuhlí...
A malá čarodějka
s rozedněním
do dlaní vzala s rozechvěním
celý svůj malý svět
Zatímco do dlaní se dívá
ještě se trochu za ně skrývá
Lehounce dýchne do skla stěn
ty rozpadnou se jako sen...
A z výšky potemnělých věží
na ten svět v dlaních
jí místo střepů ostrých jen
lehounké bílé vločky sněží...
Obrázek: jitikiti-maluje.blog.cz/rubrika/galerie

Sněhová vločko
dobře víš
že dotykem se zemí
snadno se rozpustíš
Jen pro ten dotyk
- třpytivá -
ochotná jsi
vzdát se v svém pádu
lesku i bílé krásy...
Vítej, kolibříku

mám to ale kliku
žes usedl na verandě naší
byť bývají kolibříci plaší.
Přála bych křídla tvá
půjčit si na chvíli
a létat z květu na květ
tak jako motýli.
Že na křídla ta – ách
nejsem váha muší
dopřávám v básničkách
poletování své duši...