Hledala DOMA,
že v sobě to má,
nevěděla,
neviděla,
sen,
prochodila by snad i celou zem,
splněné přání
čeká za vraty,
otevírá...
...na cestování
nejlepší
domů jsou návraty...
Jak do lesa se volá,
tak z něj se ozývá.
Co ale mezi řádky je,
v ozvěně často nebývá.
Opakuje jen hlásky věrně,
kochá se melodií slova
a vrací zpátky znova, znova
vytrvale a jednosměrně...
Člověku samotnému nesvědčí
s ozvěnou dávat se do řečí.
Studená je svým klidem,
ne tak, když člověk obrací se k lidem...
"Jedna gula nězabula",
říkával náš děda.
Dnes jdeš domů s vysvědčením
a říkáš si:"Běda...".
Vysvědčení
nic nemění
na tom, že tě mají rádi,
rodiče i kamarádi.
Nevěš hlavu školáku,
všimni si tý noviny,
sejdem se na koupáku,
"Hurááá" jsou tu prázdniny.
:)
Ležíme v posteli
oba dva nahatý,
já ležím u okna,
táhne mi na paty.
Budoucí neřeším
vinu a nevinu,
potichu kradu tvou
vyhřátou peřinu.
Přistižena při činu zlém...
...stiskneš mě v náručí svém...
Při nočních krádežích
tresty se neměří.
Do rána schoulená v tvém klínu,
necítím víc už chlad ani zimu.
Z následků vrásky si nedělám,
jsem šťastná, že tě lásko mám...
Ego je to, co se zlobí, nebo brečí, když uděláte něco ze srdce a zrovna dojdou medaile...
Další krásná dílka zde: jitikiti-maluje.blog.cz/rubrika/galerie
Zkušenost tu svojí praví
pravý beran tvrdohlavý,
co si v mysli vytknul cíl,
by nad sebou zvítězil:
"Jsi-li srdcem, myslí fit,
nemusíš furt vítězit..."
Mocný jsi, člověče,
když hvězdy nevidíš,
vlastní si vyrobíš.
A přitom v koutku duše
dobře víš,
že každá z jiskérek těch
jepičí život má.
Když záře ohňostrojů pohasnou
a oči tmě si přivyknou,
až zvedneš hlavu v stoji,
spatříš tu stálost pravých hvězd
v nebeském ohňostroji.
Zůstanou navěky
pro ty, co myslili,
že věci trvalé jsou,
co byly na chvíli...