Kritizovat, hodnotit a soudit něčí práci je pohodlnější než zvednout zadek a jít něco udělat...
Potkal jsem na ulici divnoženku,
krabici s vínem v ruce měla
Zeptal jsem se jí, co venku
v tak pozdní hodinu dělá –
Zmizela tiše za oknem ve výklenku,
smutná a mírně přiopilá
Smířená s pobytem u dna
bezcenná jak vyschlá studna
košili svlékla, do kamen přiložila...
Veršotepárna:
víno, okno, studna, košile, ulice
Stvořena z něžné pěny vody
řeky, jež líně městem plyne,
v oparu něžném slunci kyne
nahá a zcela bez ozdoby...
Náhoda chtěla tomu,
anebo osud spíš,
že hledal zrovna v stínu podél řeky skrýš
Karel Císař – jda tudy posté z práce domů...
Sváteční s všedním střídá se,
vous zešedl už Karlu Císaři,
Venuše přibrala pár kil...
A on? V zahradě sedí, dívá se,
s úsměvem šťastným ve tváři
děkuje řece za dar víl...
Veršotepárna
Petrarkovský sonet
císař, město, náhoda, řeka, stvoření
S klubkem si hrál
kočičí král
Když kotětem byl
a hrát si měl cíl
Pak jednou spatřil klubka konec druhý
Dal povolati ihned svoje sluhy
Do války nechť se šikují
A meče mocné ukují...
"Pro peníze a slávu, moc
Bohatá bude naše budoucnost!"
...Pravdou je, že ten král
by stokrát raději, si hrál
Však děsil ho jak ticho zvonec
konečný klubka jeho konec...
Veršotepárna
clareovský sonet AABB CCDD EE FF GG
cíl pravda kočka král meč
http://versoteparna.blog.idnes.cz/
Mám v plánu,
postavit do nebes bránu
– řekl se smíchem, jež hrany obrušuje –
Mám v plánu,
nábřežím projít se k ránu
Objevit, kolik krásy tu je
Mám v plánu
postavit do nebes bránu...
Mám v plánu,
zaklepat na tu bránu
– odpověděla bez podezření –
Mám v plánu,
že smutky v radost změním
Vytáhnu v domě všechny žaluzie...
Mám v plánu,
zaklepat na tu bránu...
Veršotepárna
Plán, smích, podezření, důvod, nábřeží
Teskný zní tmavou věží harfy hlas,
paní jež žal svůj hudbou zahání
A znovu zasypává Božích mlýnů dílo výtkami...
Teskný zní tmavou věží harfy hlas
Slíbil Pán z Lokte přijít k snídani...
Teskný zní tmavou věží harfy hlas,
paní jež žal svůj hudbou zahání...
Veršotepárna
loket, harfa, mlýn, dílo, hlas
Všední den důkazem bývá,
že dvě strany každá mince skrývá.
Nejednou princ lotrem zdá se...
Všední den důkazem bývá,
když k večeru se kvapem stmívá,
ráno zas slunce vyjde v celé kráse...
Všední den důkazem bývá,
že Život pláče i slzy smývá...
Veršotepárna
Ctižádost mrcha prohnaná
s radostí sobě vlastní,
nutí ji snít a ramena
těžknou pod tíhou slov-básní.
Pak z čistajasna z nebe blesk
– Hrej si, nač čekat na potlesk –
Sedá si, píše, můze oddaná...
Ctižádost mrcha prohnaná...
Hrníčky jsem si vypůjčila ze sociálně terapeutické dílny při Domově Ráček v Rakovníku
Další Rispet z Veršotepárny.
Slova: radost rameno potlesk mrcha blesk
http://versoteparna.blog.idnes.cz/
Zadání: Rispet - podoba:
ABAB CC DD
Zdroj: http://grahanka.pise.cz/
Aneb, jak Únor zachránil situaci...
..."Leden si vzal neplacené volno. Cítí se vyhořelý, což je u zimního měsíce na pováženou. A že prý, ať si to tu nějak mezi sebou rozdělíme," oznámil Prosinec a rozhlédl se po přítomných.
Zdá se, že mu nikdo nevěnuje pozornost. Červenec si něco špitá se Srpnem a náramně se při tom baví. Září přepočítává, kolik školáků dostalo loni odklad. Říjen rozpačitě klopí oči na své zabahněné gumovky, Květen s Červnem si zasněně v mobilu prohlížejí loňské fotky rozkvetlých jabloní a Listopad podřimuje...
"A vždyť se zas tolik neděje, zazubí se čtverácky Duben a šťouchne do vedle sedícího kolegy. "Tady Březen ho už pomalu čtrnáct dní zastupuje celkem slušně, ne?".
"Kolego, nechte si to," nevrle odpoví Březen. "Dobře víte, že lidi nadávají, že tohle není žádná zima a že jestli to bude takhle pokračovat a nedej bože začne všechno pučet, únorové mrazy spálí všechny pupeny."
"Tak snad jsem tolik neřekl, kolego, vy postrádáte smysl pro humor," odtáhne se uraženě Duben.
"No, já myslím, že bych se toho mohl na chvilku ujmout," ozve se trochu nesmělý hlas.
"Jistěěěě, ať ho zastoupí Únor, beztak už má léta zkrácenou pracovní dobu a pořádek musí být!", vykřiklo Září s hlavou skloněnou nad archy papírů...
Návrh byl jednomyslně přijat, a tak tenkrát v tom roce 2015 ta zima nakonec přeci jen přišla...
Namrzlé větvičky stromů
praskají ve větru
jak bublinky
v protinárazový obálce
Jsem blahem bez sebe,
že mě nic nezebe,
že dneska nemusím
do práce... :)