Dnes jsem si koupila autolos. Hlavní výhra je Oktávka. Udělala jsem si večeři a dívám se na něj. Představuji si, jak stírám políčko za políčkem a to auto tam je. Ne, ještě ho nesetřu. Ten pocit, že by to mohlo vyjít je prima. Ne, že bych po tom autě tolik prahla, ale baví mě soutěžit a vyhrávat, nechat se překvapovat a jásat, když to vyjde... Snad ani nejde o ty výhry. I když ... 

Před čtrnácti dny za mnou přišla moje starší dcera a povídá:"Mami, opravdu je tvůj největší sen jet do toho Tibetu?". Jako vždycky jsem se zasnila a začala básnit o šaolinských chrámech, horách a tak... Najednou jsem se slyšela, jak povídám:"Víš, splněný sen umře. Už není. A když nesplní naše očekávání, umřel zbytečně..." Možná jsem líná pro svůj sen něco udělat a možná se bojím, že realita nebude taková, jak si jí představuji... A tak dál sním o cestě do Tibetu. Do Tibetu z filmů a dávných příběhů šaolinských mnichů a klidných bojovníků...

A ten los jdu teď setřít

Když jdou věci pomalu,

je to lepší, než když nejdou vůbec

a výživnější, než když zběsile letí...

Nemysli si, že jsi výjimečný

a nikdy nezapomeň, jak výjimečný jsi...

Poslední oříšek Popelce zbývá
Jurášek zkušeně jen hlavou kývá
Naposled skořápka puká
V prasklině loví něžná ruka
Co uvnitř skrývá se, nepoví
Ve tváři lehce však nachoví...

...I malej kamínek

udělá na vodě

velký kolo...

Všechno má svůj čas

bláhový, kdo v lednu seje

a zjara očekává klas...

Do stínu pařezu
i s domem zalezu
bez dalších víceprací
se šnečí klimatizací...

(inspirace v mamčině keramické dílně :)

Za loukou s jahodím

pruty si nahodím

Pod lesem, tam v moři máků

jeden snad uvízne na mém háku

K potěše Karkulek

i vlčích Mágů...

Prší...

Kapka ke kapce

hladce, obratce

vyplétá babička

na bílém svetříku

Kačence malá

červená srdíčka

Stříbrné jehlice

cinkají do ticha

dřevěnou podlahou

klubíčko Mourkovi

statečně uniká...